Výkonný výbor IndustriAll Europe se konal ve dnech 24.-25.5.2022 v švédském Stockholmu a měl tu čest přivítat na svém zasedání dne 24. května 2022 švédského ministra průmyslu Karla-Pettera Thorwaldssona a Rogera Mörtvika, státního tajemníka ministra pro zaměstnanost a rovnost žen a mužů.
Karl-Petter Thorwaldsson, bývalý prezident Švédské konfederace odborových svazů LO, podal inspirativní popis průmyslové revoluce, která v současné době probíhá ve Švédsku: zelená revoluce, která zaznamenala velké množství investic do průmyslu bez fosilních paliv na severu Švédska a vytvořila tisíce pracovních míst v regionu, který dříve trpěl nejvyšší nezaměstnaností v zemi.
Dnes má tento region nejnižší úroveň zaměstnanosti ve Švédsku a vede zemi k tomu, aby byla do roku 2045 bez fosilních paliv. Vývoj byl zahájen pilotními projekty na výrobu dekarbonizované oceli. Železo vyrobené za použití zeleného vodíku nahrazuje pelety železné rudy a otevírá cestu pro železářský a ocelářský průmysl bez fosilních paliv.
Dalším rozvíjejícím se zeleným průmyslem na severu Švédska je bateriový průmysl. Průmysl v současné době zaměstnává přibližně 1000 kovodělníků a očekává se, že bude vytvořeno dalších 5000 nových pracovních míst. Poptávka po bateriích je obrovská kvůli elektrifikaci mobility a Švédsko plánuje stát se lídrem ve výrobě bateriových článků.
Lesnictví a papírenský průmysl trpí klesající poptávkou po papírenských výrobcích a nyní také zažívá zelené oživení. Buničina se v souvislosti s vodíkem dnes používá k výrobě zelených paliv pro letectví. Textilní odvětví investuje do recyklace svých výrobků, např. džínů.
Zelená revoluce zasahuje do nových oblastí a nových produktů po celou dobu. Co se nezměnilo, je důležitá úloha pracovněprávních vztahů a kolektivního vyjednávání v tomto úspěšném příběhu. Všechny nové činnosti jsou pokryty kolektivním vyjednáváním. Pokud by každé nové pracovní místo v zelené revoluci bylo vytvořeno ve společnosti, na kterou se vztahuje kolektivní smlouva, pokrytí kolektivního vyjednávání by se vzhledem k růstu zaměstnanosti skutečně zvýšilo.
Karl-Petter Thorwaldsson je přesvědčen, že zelená revoluce může zpomalit rozvoj krajně pravicových hnutí. Vzhledem k tomu, že se na sever Švédska vracejí pracovní místa a lidé se již nebojí o své živobytí, krajní pravice ustupuje.
Na závěr ministr vyjádřil rozhořčení nad tím, že některé země ve východní Evropě nezapojují odbory do plánování a utváření transformace. Podle jeho názoru by tyto země měly být vyloučeny z financování spravedlivé transformace!
Marie Nielsen, prezidentka odborového svazu IF Metall, souhlasila s tím, že nové technologie pomáhají udržovat pracovní místa, zajišťovat platy, zvyšovat konkurenceschopnost a udržovat výrobu v zemi. Uvítala skutečnost, že některé společnosti přesouvají svou výrobu zpět do Švédska. Investice však automaticky nepovedou všude k novým pracovním místům a ne všechna pracovní místa ve starých průmyslových odvětvích budou zachráněna. Pro švédské odbory je proto zvyšování kvalifikace a rekvalifikace jejich členů jednou z priorit stejně jako hledání nových pracovních míst. Chtějí zajistit, aby všichni pracovníci byli součástí zelené revoluce a s připravovanými dovednostmi na nová pracovní místa. Prioritou je organizování nových členů, vyjednávání dobrých dohod s vyššími platy a lepšími pracovními podmínkami.
Švédská zkušenost je nepochybně spojena se sociálním modelem a trhem práce, který je založen na silných a nezávislých sociálních partnerech, jakož i na tripartitě. Roger Mörtvik se domnívá, že to dává Švédsku konkurenční výhodu v globálním průmyslu, zejména v době transformace, jako je zelená a digitální transformace ekonomiky. Připravovaný zákon o vzdělávání, který je výsledkem jednání se sociálními partnery, je jedním z příkladů utváření spravedlivé transformace. Zákon poskytne finanční prostředky na odbornou přípravu pracovníků a podporu s cílem usnadnit přechod mezi zaměstnáními.
Státní tajemník vysvětlil, že sociálně demokratická vláda vyvinula úsilí o posílení tohoto sociálního modelu a podporu sociálních partnerů. Podle jeho názoru jsou sociální dialog a kolektivní vyjednávání základem dobře fungujícího hospodářství a trhu práce. V nadcházejícím švédském předsednictví EU na jaře 2023 bude klíčovou prioritou posílení evropského sociálního modelu a sociálního partnerství v celé Evropě.
Zpracovala: Ing. Lenka Jíchová